1. 10. 2012

Úvaha o zouku

Občas, když mám náladu a chuť, sednu si k parketu a jen tak pozoruji lidi kolem sebe. Ano, mám na mysli parket na taneční párty. Velmi často je to zouková párty.

Často vidím velmi zajímavé věci. Dozvím se mnoho informací. O jednotlivcích, ale i párech. Dost možná odhalím i jejich tajemství. Nejčastěji však pozoruji, jak tančí.

Nechci se tu rozepisovat o tom, jestli tančí dobře nebo ne. Mnoho z nás tančí pro radost, a tak to i beru. To, že tím dostává na frak obecně taneční úroveň u nás, o tom bychom se také mohli bavit hodiny. O tom jsem psát ale nechtěla. Od toho jsou tu jiní rýpalové.

Už když jsem se zoukem začínala, snažila jsem se získat o tomto tanci pokud možno co nejvíce informací. Z toho důvodu vznikl i tento web, aby informace byly pohromadě a snadno dohledatelné. Mně se v té době informace hledaly těžko a bylo to dost zdlouhavé. Nicméně narazila jsem na super video z Brazílie, kde zouk tančí mladí lidi (ve věku 10 - 30 let) na malé pláži, u moře. Hraje jim tam muzika z nějakého repráku, ne zrovna ve velké kvalitě. Byli jen v šortkách, tílkách a žabkách. Žádné speciální taneční boty. Žádný parket, jen holý beton u pláže. Nicméně byli rádi, že jim něco hraje a že můžou tančit. A bylo to tak super, přirozené. Hezké. Netančili nic extra složitého nebo těžkého, jen si užívali. Škoda, že to video nemůžu najít, narazila jsem na něj náhodou a už si ani nepamatuji, jak se jmenovalo, ale je to škoda. Protože právě tak, by měl zouk dle mého vypadat. 

Když se dívám na taneční vystoupení různých lektorů, nelíbí se mi skoro ani jedno. V těch vystoupeních už nevidím jen zouk, ale vidím tam spoustu jiných tanečních stylů, jako modernu, balet, spousta krkolomných figur a různých jiných šíleností. Je tam hodně výrazů, přes zastrčené špunty v zadnicích, dámských výrazů a lá jsem štětka u tyče nebo a lá jsem děvka, vem si mně, pánských výrazů a lá jsem king, protože jí uzvednu nebo a lá jsem inseminátor všech dámských vagín až po rožněžnělé vystoupeníčka plné něhy, lásky a různých jiných kravin. Nejhorší jsou vážné, tragické, plačtivé a velmi bolestivé výrazy. Není tanec náhodou radost? Kde je obyčejný úsměv? 

No a pak se divíme, že tyto nešvary se přesunují i na naše taneční parkety mezi "normální" smrtelníky - tanečníky. Někteří chlapi se u toho tváří tak, že by jste jim dali pětikorunu. Jiní u toho různě otvírají ústa. No škoda mluvit. Já se ale nedivím. Však spousta z nás se vidí ve svých vzorech a snaží se je napodobit. Je to špatně? Určitě ne. To ti lektoři by se měli zamyslet nad tím, co a jak chtějí svým žákům předat a co jim prostřednictvím svých workshopů, lekcí a vystoupení, chtějí sdělit.

Myslím, že jediní lektoři, kteří zvládli spojení zouku a herectví, jsou Daniel a Leticia. Jejich vystoupení, ač jsou často velmi výstřední, se mi líbí. V jejich případě mi to "herectví" ani nevadí. Tam je vidět, že ten tanec skutečně snad i studovali. Byla jsem se podívat v Brně na jejich workshopu - zouk show. To byl zážitek. Dobrá zkušenost. Oni se pro show narodili. Mají to v krvi.

Já chápu, že všechno je otázkou vývoje. Dobou. Muzikou, atd. I tanec, zrovna jako všechno ostatní, se vyvíjí. Zouk také. I lidé, kteří ho tančí. Proč se ale vyvíjí směrem, ve kterém duch zouku umírá? Za pár let už nebudeme tančit zouk. Bude to nějaký šílený paskvil, do kterého budou přicházet tanečníci - lektoři, kteří se ve svém tanci neuchytili, nebyli dost dobří, ale pro zouk budou. Jeden příklad za všechny. Kamacho. Baletní macho. Kdyby byl v baletu tak dobrý, asi by dělal kariéru ve svém oboru, no ne? Jedině snad, že by ho to přestalo bavit a objevil svou novou taneční vášeň v zouku. To bohužel nevím. Pro mně je to bílohlavý pavouk v bílých teniskách. Samá ruka, samá noha. Všichni jsou z něj paf, protože umí dělat show a je s ním legrace. Vypadá u tance hezky, ale ... Opravdu to takto chceme?

A to jsem se ještě nezmínila o tom, proč chodí lidi do kurzů a učí se zouk. Myslíte, že mnozí z nich se chtějí něco naučit? Ne, jste na omylu. Lidi se chtějí hlavně bavit. Mít nějaký koníček, mít jak a s kým trávit čas. Učit se techniku? Na co? Hlavně furt nové figury a hodně zábavy k tomu, prosím! Tak zní náplň kurzů úspěšných lektorů. Nevadí, že to nezvládají. No a? Hlavně, že se na kurzu naučím další novou figuru!!!

Ale kdo já jsem, abych tohle všechno vůbec mohla psát a navíc veřejně, že? Jsem nikdo. Vyjadřuji jen své pocity a názory, které se nemusí ztotožňovat s těmi Vašimi. Přesto nezapomeňte, že žijeme v 21. století, kdy máme demokracii a je tedy dovoleno volně šířit a projevovat své názory.

Krásný taneční večer všem.



4 komentáře:

  1. Lucka Šiprová1. října 2012 13:51

    Plně s Vámi souhlasím. Já tanec zbožňuju tělem i duší, i když ho neumím bavím se, užívám si ho a nechám ho prostupovat tělem. Nenávidím dny, kdy je tanec povinností. Závodně tančím latinu a standart a i trénink je pro mě radost. Zouk je ovšem něco jiného, tam se uvolním vždy, zažívám radost.. Tančím abych byla šťastná a jsem šťastná, že mám možnost tančit :)

    OdpovědětVymazat
  2. :-) to je dobře, jsem ráda, že to někdo ještě dokáže.

    OdpovědětVymazat
  3. Demokracie, ze? Tak ja si tu pro zmenu vyadrim naprostej nesouhlas :)
    Tady podrobne (akorat v AJ - v cestine bych to napsat nezvladla :D)
    http://inshadedance.wordpress.com/2012/10/04/matters-of-personal-opinion/

    OdpovědětVymazat
  4. inshade: ok, no problem, jen ta Tvoje reakce je úplně mimo mísu, nicméně to beru. Každý má právo na vyjádření názorů :-)

    OdpovědětVymazat